České tradice Velikonoc jsou ve světě nepochopitelné

Velikonoční svátky, jako tradiční oslava jara, jsou vždy tak trochu pomstou pro ženy. Vždy, když na to přijde a já v cizině vyprávím, jak se svátky „zmrtvýchvstání Ježíše Krista” u nás slaví, všichni nechápavě kroutí hlavami.
Pravý český karabáč

 

Jak je možné, že na velikonoční pondělí se tak ženy mučí a ještě k tomu nevlídná tyranie je odměňována sladkostma? Čučí na mě s otevřenými ústy a nerozumí. Musím jim vygooglovat karabáč a pomlázku, aby pochopili, o čem to mluvím.

„Ano, u nás je dovoleno bít ženu za bílého dne“, a ještě si za to vykoledovat něco dobrého. Nejlépe něco pikantně tekutého 40%, co se okamžitě hrkne na madle, malovaná vajíčka nebo čokolády jsou pro děti, takže toho dne si Páni alkoholici přijdou na své a v pravé poledne už štrykují ulice a všechny ženy, na které vztáhnou ruku vidí dvojmo. Pochopí to někdo?

Paní chytrá Wikipedie se mi snaží vysvětlit, že „v Česku je prastarou tradicí hodování a pomlázka. Na Velikonoční pondělí ráno muži a chlapci chodí po domácnostech svých známých a šlehají ženy a dívky ručně vyrobenou pomlázkou z vrbového proutí. Pomlázka je spletena až z dvaceti čtyř proutků a je obvykle od půl do dvou metrů dlouhá a ozdobená pletenou rukojetí a barevnými stužkami. Podle tradice muži při hodování pronášejí koledy. Nejznámější velikonoční koledou je tato krátká říkanka: „Hody, hody doprovody, dejte vejce malovaný, nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný…”
Jestli dojde dříve na pomlázku, nebo koledy, záleží na situaci. Ačkoli může být vyšlehání bolestivé, není cílem způsobovat příkoří. Spíše je pomlázka symbolem zájmu mužů o ženy. Nenavštívené dívky se mohou dokonce cítit uražené. Vyšupaná žena dává muži barevné vajíčko jako symbol jejích díků a prominutí. Pověst praví, že dívky mají být na Velikonoce vyšlehány, aby zůstaly celý rok zdravé a uchovaly si plodnost.“

Je hezké, že se tradice udržují, ale já si vždy o velikonocích přála být v jiné zemi, abych nemusela být vystavována takovému nelidskému úskalí. Ano, vím, bití má být symbolické, ale nikdy nezapomenu na ty pomstychtivé kamarády, kteří nás třískali čerstvými jalovci, mega vařečkami či bužínkami a házeli do vany či pod studenou sprchu a velice si to užívali, jací jsou Mačochisti. A navíc s agresivní vervou a nepokrytou chutí, že smí. Na oplátku si ještě něco odnesli, Gentlemani. Tak nevím, přijde mi, že ten den jsme prostě za troubery. Chudinky, které si všechno dovolí, a když se nenecháme nebo děláme fóry, tak jsme trapné. No nic, už dlouho jsem nebyla v ČR, takže už nevím, jak to bolí, sedět další den v práci na zmalované prd…:-))).
Někteří chlapi si to tak užívají, že vyšlehají ženy až zmodrají. Jsou z nich hotové Šmoulinky, modré od hlavy až k patě a násilníci se poplácávají navzájem po ramenou, jací jsou borci. Já bych se nebála některé ataky o velikonocích nazvat „domácím násilím" a ještě si to musíme my ženy každoročně nechat líbit...

Velikonoční kraslice

Ale na druhou stranu je zase hezké, že se lidé navštěvují. Měla jsem vždycky ráda vůni jara, mechové pučící kočičky, malované kraslice, kyprý mazanec a boží milosti ležely na talíři a všude pestrobarevné stužky a vyzdobená vajíčka. To byla nádhera. Poprvé jsem od mlácení byla ušetřena, když jsem měla přítele z Holandska. Ten přivezl celou náruč vyšlechtěných tulipánů a bez mého vědomí po celém byte poschovával čokoládová vajíčka. Já to do té doby neznala, takže všude, kam jsem sáhla, na mě čekala čokoládová mňamka. To byly nejveselejší a nejsladší velikonoce v mém životě. Byla to celkem sranda, hlavně po několika letech, když jsem tuto skvostnou koledu našla na poličce v hrníčku nebo v pekáči.

Drahé ženy, tak snad jste včerejšek přežily bez úhony, nemáte na sobě modřiny a nepodobáte se kraslici a pevně věřím, že budete celý rok zdravé a plodné ???????

PS: A pokud jste si to letos pěkně schytaly, tak si příště zajeďte do Anglie, tam tradičně ženy přivazují muže k židlím a za propuštění požadují peníze:-!!!

 

Autor: Alexandra Kropp | úterý 18.4.2017 7:41 | karma článku: 15,46 | přečteno: 1061x
  • Další články autora

Alexandra Kropp

Reflexe Sametové revoluce

17.11.2016 v 9:57 | Karma: 13,37

Alexandra Kropp

Barvy podzimu přebila paní zima

10.11.2016 v 8:32 | Karma: 12,26

Alexandra Kropp

Když můžu, pomůžu

24.7.2016 v 7:00 | Karma: 10,62

Alexandra Kropp

Světová utopie beznaděje

16.7.2016 v 11:22 | Karma: 11,84

Alexandra Kropp

Nomádem ano či ne.-?

8.7.2016 v 6:21 | Karma: 13,50

Alexandra Kropp

Jíst, meditovat a nelhat!

7.7.2016 v 6:20 | Karma: 8,88
  • Počet článků 61
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 353x
Alex Kropp alias SAMA NA CESTÁCH

 

Světoběžnice, inspirátorka, spisovatelka - průvodkyně do neznáma, která se vydala do světa uchopit své životní poslání a převést ho v každodenní realitu sdílení i altruistické pomoci. Pohodlí domova vyměnila s radostí za nejistotu dobrodružství při cestování a už několik let se věnuje dobrovolnické činnosti ve světě a pomáhá těm, kteří to potřebují.

Její aspirací je sdílení vlastního osobního příběhu:„Cesta životem snovým a smysluplným, okořeněná inspirací a motivací pro druhé k žití plnohodnotných dní” prostřednictvím osobní stránky SAMA NA CESTÁCH (www.samanacestach.cz). 

SDÍLENÍ JE PÉČE, PÉČE JE LÁSKA  A LÁSKA JE NADE VŠE 

 

Seznam rubrik